Evropské nařízení MiCA, která vytváří jednotný rámec pro trh digitálních aktiv na poli Evropské unie, otevírá nové příležitosti i výzvy pro firmy, finanční poradce a investory

Během panelové diskuze v rámci akce Probinex Event: Regulace jako příležitost o těchto tématech diskutovali europoslanec Ondřej Kovařík, expert na finanční právo Jan Eisenreich a odborník na vzdělávání finančních poradců Jiří Březina. Zatímco některé země již aktivně připravují své firmy na tuto změnu, jiné teprve čekají na zavedení potřebných zákonů. Jak se s touto regulací vyrovnají české firmy a co pro ně znamená?

V sobotu 21. září se v brněnském Hotelu International konala další našlapaná akce z dílny projektu Probinex, jejíž součástí byla i panelová diskuze expertů na téma přicházející regulace kryptoměn. 

K tématu se vyjádřili europoslanec Ondřej Kovařík, expert na vzdělávání daňových poradců Jiří Březina a specialista na finanční právo Jan Eisenreich.

Role moderátora panelové diskuze se chopil spoluzakladatel Probinexu Adam Neuberger a se svými hosty se zabýval tématy, co přinese celoevropská regulace MiCA, co bude znamenat pro české i evropské firmy a zda regulace, která může být vnímána jako omezení, zároveň představuje i příležitost pro růst a rozvoj.

Evropský regulační rámec MiCA: Sjednocení pravidel a stabilizace trhu

Ondřej Kovařík, poslanec Evropského parlamentu a aktivní účastník vyjednávání o MiCA, v úvodu diskuze vysvětlil genezi celoevropského nařízení. Zdůraznil také, jak důležité je mít jednotný regulační rámec pro celý evropský trh.

„Regulace MiCA, nařízení, které je celoplošné pro celou Evropskou unii, se dotýká aktivit, které souvisejí s poskytováním služeb spojených s kryptoaktivy, ať už jejich vydávání, obchodování, směna, anebo mimo jiné také poradenství. Jsou to v zásadě všechny aktivity, které dodnes neměly na evropské úrovni legislativní oporu”, uvedl Kovařík.

Základní změna tkví podle Kovaříka v tom, že většina služeb spojených s kryptoaktivy tak bude podléhat regulaci a dohledu, s tím, že řada aktérů bude muset projít licenčním procesem tak, jak je to běžné v tradičním finančním světě.  

Zároveň dodal, že MiCA řeší fakt, že řada jednotlivých států evropské sedmadvacítky, mezi jinými například i velcí hráči jako je Francie a Německo, začaly přijímat národní legislativu ještě před nařízením MiCA. Kdyby měly všechny státy samostatné podmínky, celý evropský trh by se mohl rozparcelovat na jednotlivé národní předpisy. Celoplošné nastavení tak tyto podmínky sjednotí.

MiCA: Otevření dveří k novým obchodním příležitostem a role regulatorních orgánů

Dalším důležitým bodem, který na konferenci zazněl, byl dopad MiCA na firmy a jejich obchodní modely.

Jan Eisenreich, expert specializující se na finanční právo, zdůraznil, že regulace MiCA nejen sjednotí trh, ale otevře i dveře k novým příležitostem pro společnosti, které budou schopny splnit podmínky licencování.

Ve svém příspěvku uvedl, že vývoj regulačního rámce kryptoměnového trhu přišel postupně jako reakce na rychlý růst tohoto dynamického odvětví.

„Bylo jasné, že Unie musí sjednotit regulační rámec. Regulace pročistí trh a pro subjekty, které mají dostatečné zdroje, se otevřou dveře na jednotný trh, což bylo cílem Evropské unie,” uvedl.

Eisenreich dodal, že tato situace bude pro mnohé subjekty znamenat konec na trhu, ale pro jiné to bude naopak velká příležitost, která zároveň otevře dveře pro další konkurenci z řad bank a jiných tradičních institucí.

S regulací MiCA však podle Eisenreicha přichází otázka, na které národní orgány se mají poskytovatelé služeb obrátit v rámci získání patřičné licence.

Jednou z výzev, kterou zmínil, je přístup České národní banky, která by v rámci nových pravidel měla kryptoměnovým subjektům udělovat licence. ČNB je podle Eisenreicha známá svou opatrností. „Česká národní banka je velmi přísná a získání licence může být složité a časově náročné.”

Na druhou stranu, Eisenreich dodal, že MiCA zároveň umožňuje, aby společnosti, které získají licenci v jedné zemi EU, mohly působit na celém evropském trhu, což je klíčový benefit, který regulace přináší.

Kryptoměny jako investiční nástroj: Výzva pro finanční poradce

Dalším důležitým bodem diskuze bylo, jak nové regulace ovlivní trh finančního poradenství.

Jiří Březina, zakladatel vzdělávací platformy iUP, upozornil na to, že jsou to právě poradci, kteří jsou v rozhodování klientů, kde své finanční prostředky zhodnotí, čím dál důležitější. A o to zásadnější je, aby se k informacím o nových přístupech dostali poradci s předstihem.

„Kdo má informace jako první, ten má náskok. A našim cílem je vzdělat poradce tak, aby klientům nosili informace dopředu.”

Na otázku, jak finanční poradci berou kryptoměny, odpověděl, že kolem nich zatím pouze našlapují.

„Finanční poradci často vnímají kryptoměny jako něco abstraktního nebo neuchopitelného. Zároveň jim nikdo nechce relevantní informace dát.”

Podle něj je naprosto klíčové, aby poradci získali potřebné vzdělání a byli schopni svým klientům nabídnout relevantní a bezpečné investiční produkty.

Kryptoměny a ochrana spotřebitele: Jak MiCA změní pravidla hry

Jedním z nejdůležitějších aspektů nové regulace je ochrana spotřebitele. MiCA stanovuje jasné podmínky pro to, jak mají firmy s kryptoměnovými produkty zacházet a jakým způsobem mají chránit své zákazníky. „Jedním z hlavních cílů MiCA je chránit spotřebitele před riziky spojenými s investicemi do kryptoměn. Firmy budou muset dodržovat přísné standardy, což povede k vyšší důvěře na trhu,“ uvedl Kovařík.

Tomu přitakal i Jiří Březina, který ocenil míru ochrany spotřebitele, která panuje v Evropě. „V tomhle je Evropa úplně špičková. Nikde nemají spotřebitelé takovou ochranu, nikde na světě,” uvedl Březina

Jak se Evropa připravuje na implementaci MiCA

V průběhu diskuze zaznělo také mnoho informací o tom, jaké kroky jednotlivé země Evropské unie podnikají k tomu, aby MiCA implementovaly. Europoslanec Kovařík zmínil, že některé státy jako Francie, Litva či Kypr postupují rychleji a snaží se přilákat firmy tím, že jim nabídnou rychlejší a méně komplikované licenční procesy. „Francie už dnes nabízí předběžné licenční režimy, které umožní firmám plynule přejít pod nová pravidla, jakmile MiCA vstoupí plně v platnost,“ vysvětlil Kovařík.

Naopak Česká republika podle Eisenreicha teprve čeká na přijetí příslušných zákonů. „Česká národní banka bude hrát klíčovou roli v dohledu nad kryptoměnovými firmami, ale zatím není jasné, jak rychle se bude tento proces vyvíjet. Jedním z problémů je, že současné české zákony nejsou zcela v souladu s MiCA,“ uvedl Eisenreich a zdůraznil, že firmy by měly být připraveny na složitější licenční procesy v některých zemích.

MiCA jako katalyzátor inovací

V závěrečné části diskuze položil Adam Neuberger účastníkům dotaz, zda považují regulace kryptoměn za příležitost.

Pro Jana Eisenreicha regulace určitě příležitostí je a má potenciál oddělit zrno od plev. S tím souhlasil i Jiří Březina. „Nejhorší je nedělat nic. Proto tomu musíme jít naproti,” uvedl Březina.

Ondřej Kovařík ve svém závěrečném bloku shrnul svou odpověď slovy: „Regulace tady prostě je, to je danost a je třeba ji přijmout.” K tomu dodal, že je potřeba, aby došlo ke spolupráci všech zúčastněných, aby MiCA přinesla své ovoce.

„Regulace je pojítko mezi veřejnou správou a byznysem a ve chvíli kdy na těch dvou stranách rovnice je připravena jen jedna strana, pak to fungovat nebude,” uzavřel panelovou diskuzi Kovařík.